Za výhru se Slovenskem jsem nesmírně rád, říká spokojený Michal Šimo

Jak hodnotíte vstup do šampionátu?
Byl to první zápas na turnaji a podle mého názoru hráli všichni dobře. Je sice stále co zlepšovat, ale výkon to byl povedený. Já osobně jsem s Patrikem Šebkem dojel teprve ráno v den zápasu, takže jsme dorazili pouze na rozbruslení a tím pádem nebyla ani šance se moc sehrát. Dopadlo to však dobře a za to jsem nesmírně rád.

Jak jste brali federální derby? Slováci jsou známí tím, že jdou do bojů často přemotivovaní, u vás to nehrozilo?
Do zápasu jsme šli pouze s tím, že to je první zápas, který je hodně důležitý a chtěli jsme jednoznačně vyhrát, přes to nejel vlak (smích). Nebrali jsme to jako derby, brali jsme to jako normální zápas, který byl však hodně důležitý, protože od prvního zápasu se často odvíjí ráz celého zbytku turnaje.

Po většinu utkání se Slovenskem jste tahali za delší konec provazu, ale soupeř často dokázal zahrozit z překvapivých výpadů a dvakrát z toho padl gól. Bylo to ztrátou koncentrace?
Tyto situace právě vyplynuly z toho, že jsme ani těsně před začátkem turnaje nebyli kompletní. Buchtič (Jan Buchtele) přijel taky teprve včera a tudíž nebyl moc velký prostor na trénink. I ostatní kluci se musí pořádně sehrát. Trenéři nám ke gólům Slovenska, které plynuly z našich chyb, něco řekli a my jsme se snažili zlepšit. Bylo to ale také způsobené tím, že jsme možná trochu polevili, přestali jsme bruslit a byli hodně zalezlí, což je nesmírně těžké i pro gólmana. Pro příště musíme hrát více kompaktně, abychom se takovým situacím vyhnuli.

Říkáte, že zatím to není úplně ono, ale na to asi slouží zápasy v základní skupině, že?
Přesně tak. Zápasy v základní skupině jsou vždy o tom, abychom se co nejlépe sehráli a hlavně připravili na čtvrtfinále. Hned ve druhém zápase na nás čekají Američané a s nimi to bude o dost náročnější.

Vy osobně jste byl u třech gólů, tedy téměř u většiny z nich a na hrací ploše vám to šlapalo především s Martinem Vozdeckým. Rozumíte si hodně?
S Martinem se už dlouho znám, hrál jsem jednak dříve tady v Česku proti němu, ale také s ním po jeho boku minulý rok v Anaheimu na mistrovství světa organizace FIRS, takže se dá říci, že jsme na sebe zvyklí. Další výhodou naší lajny je, že s Patrikem Šebkem hraji celoročně už třetím rokem ve Francii a tím to pro nás všechny je mnohem lehčí. Před startem turnaje jsme si k naší hře něco řekli, jak bychom chtěli fungovat a zatím to vypadá, že by to takhle mohlo jít. Ale znovu musím připomenout, že je stále co zlepšovat. Já jsem tam měl spoustu šancí do prázdné branky a takové situace musíme proměňovat, protože proti týmu jako je například právě náš příští soupeř Amerika by se nám to mohlo vymstít.

Na hřišti jste byl často u puku a dokážete tým svými výkony strhnout. Považujete se za tahouna týmu?
V týmu máme mnoho skvělých individuálně zdatných hráčů, kteří zároveň dokážou táhnout za jeden provaz, a jde hlavně o to, aby si všichni v lajnách sedli. Myslím si, že zápas od zápasu to bude lepší a lepší a je úplně jedno kdo bude dávat góly. Hlavní je, abychom celkově jako tým dosáhli úspěchu a prezentovali se dobrými výkony.

Před třemi roky jste ohlásil konec kariéry v ledním hokeji a přeorientoval se pouze na inline hokej. Platí to neustále?
Ano, už nastupuji pouze v inline hokeji s Patrikem Šebkem ve Francii už třetím rokem. V neděli jsme v osm hodin navíc hráli ještě druhé semifinále, takže jsme teprve ve čtvrt na jedenáct v noci vyrazili do Česka a jeli autem do Pardubic. Přijeli jsme až o půl deváté ráno a ani se pořádně nevyspali. Pak proběhl krátký trénink, naobědvali jsme se a šli rovnou na zápas. Bylo to hodně náročné, ale podařilo se nám to zvládnout nakonec v pohodě.

V klubu vám tedy ohledně uvolnění na šampionát nedělali žádné problémy?
V klubu byli naprosto v klidu. Vyhráli jsme semifinále a nyní máme čtrnáct dní volno před finálovou sérií, takže v tom nebyl problém. Navíc je tady na turnaji mnoho Američanů a Kanaďanů, kteří ve Francii nastupují a byli ve stejné pozici jako já s Patrikem Šebkem.