Finové čekali na zlato jedenáct let. Snad to další přijde zase za rok, věří trenér Timo Nurmberg

V Pardubicích jste dokázali vyhrát všechny zápasy a získat zlato. Jaký je to pocit?
Úžasný! Je to skvělý pocit, prožili jsme vynikající turnaj a jsem opravdu neskutečně šťastný.

Od posledního triumfu uteklo už jedenáct let. Čím to, že vám to trvalo tak dlouho?
To nevím. Několikrát jsme měli také skvělý tým, ale nikdy se to nepovedlo. Tentokrát nám opravdu všechno sedlo, věděli jsme, jak na to. Letos to je jedenáct let a teď doufáme, že na další zlato tak dlouho čekat nebudeme a přijde hned za rok (směje se).

Co rozhodlo finálový souboj s Kanadou?
Kanada je vždycky hodně silná. Víme, jak hraje, ona ví, jak hrajeme my. Myslím, že jsme zkrátka byli lepší.

Soupeře zlomily vaše dvě využité přesilovky ve čtvrté části, že?
Na turnaji jsme jinak přesilovky neměli moc dobré. U prvního gólu jsem klukům přímo řekl, co mají dělat, zkrátka nám to tentokrát vyšlo.

Bavili jste se před zápasem o tom, že Kanada bude po dvou výhrách na samostatné nájezdy unavená?
Samozřejmě, naše taktika se od toho odvíjela. Věděli jsme, že postupem času budeme silnější a silnější.

Myslíte si, že klíčovým momentem turnaje pro vás mohl být zápas s Německem? Brzy jste prohrávali o dva góly, ale utkání jste nakonec otočili.
Určitě to mohl být tenhle moment. Byli jsme pozadu, ale zvládli jsme to a teď slavíme zlato. Německo mělo hodně dobrý tým.

Minulý šampionát se vám zdaleka takhle nepovedl, hráli jste o záchranu a skončili jste sedmí. Co bylo letos o tolik jiné?
Loni bylo loni, letos bylo letos. Měli jsme několik nových hráčů, hráli jsme trochu jiným stylem. A taky jsme měli nové trenéry. Všechno se trochu změnilo a zkrátka nám všechno klaplo.

Zůstane osa týmu stejná pro příští mistrovství?
Uvidíme, jestli nebudeme mít některé nové hráče, přece jenom budeme hrát doma. Ale samozřejmě nebude jednoduché sáhnout do takového týmu. Uvidíme, co přijde.

Bylo tady několik vyrovnaných týmů, které mohly vyhrát zlato

Turnaj jste minule dokázal vyhrát jako hráč, teď jako trenér. Můžete srovnat své pocity?
Teď jsem ještě trenér–nováček, je to pro mě první rok. O to je ten pocit krásnější.

Jak jste si celý turnaj v Pardubicích užíval?
Bylo to tady skvělé. Skvělé město, prostředí kolem stadionu i stadion samotný. Sešlo se tady hodně kvalitních hráčů i trenérů, stala se z nás jedna velká rodina. Opravdu jsem moc rád, že jsem tady mohl být.

Které z ostatních týmů na turnaji se vám líbily?
Hráli jsme dvakrát se Švédy a s Kanadou, takže nakonec jsme hráli jenom proti čtyřem soupeřům. Takže nejsem moc schopný posoudit třeba hru Čechů a Američanů, ale viděl jsem je a měli taky velkou sílu. Bylo tady několik vyrovnaných týmů, které mohly vyhrát zlato.

Příští rok se hraje u vás v Tampere. Jak vůbec lidí ve vaší zemi berou inline hokej?
U nás je to malý sport. Máme ale hodně kvalitních ledních hokejistů, kteří by si rádi zahráli. Tihle zase hrají inline hokej, i když někteří taky lední. Uvidíme, jak tým složíme.

Těšíte se už na domácí šampionát?
Jasně! Bude to skvělé mistrovství.

Je vůbec něco, co můžete po letošní cestě zlepšit?
Určitě, našlo by se dost věcí. Například přesilovky, které jsme tady neměli moc dobré, těm se musíme ještě věnovat. Ale jinak samozřejmě musím být spokojený s tím, co jsme tady předvedli.